7 nejčastějších chyb při cestě do Vietnamu (a jak se jim vyhnout)

Vysoké hory a hustá džungle, rýžová políčka a chudí lidé žijící si svůj prostý život. Starobylá města, buddhistické chrámy, ale i všudypřítomné motorky i moderní velkoměsta, luxusní vozy a mohutné moderní stavby. To vše je Vietnam, země kontrastů.

Vietnam je cestovatelsky velice přívětivá destinace. I cestovatel začátečník může bez problémů objevovat krásy této země jelikož je zde bezpečno (až na silniční provoz), velice levno a snadno se zde lze přepravovat. Země je naprosto nakloněná backpackerům (levné hostely a jídlo naleznete téměř všude). Můžete si zde dovolit dobrodružné zkoumání země i v neturistických oblastech bez obav. Vietnam je velice pestrý, jako stvořený k cestování, objevování a akční dovolené, má rozhodně co nabídnout. Byl by tedy holý nesmysl ubytovat se jen na jednom místě (například v Danangu u pláže). Na návštěvu této země si vyčleňte ideálně alespoň 3 týdny, Vietnam je veliký a vzdálenosti mezi zajímavými místy nemalé.

Informace před cestou

Očkování

Před cestou do Vietnamu je vhodné nechat se očkovat. Žádné očkování není povinné, ale je dobré mít cestovatelský základ: žloutenku typu A a B (hygiena není ve Vietnamu na nejvyšší úrovni) a břišní tyfus. Dále je potřeba zkontrolovat platnost poslední dávky tetanu. Můžete také zvážit očkování proti vzteklině, není to ovšem nezbytné. Psi ve Vietnamu nejsou příliš agresivní a opic zde není mnoho. Pokud budete dodržovat základní bezpečnostní pravidla, nemělo by se nic stát. Pamatujte, že pokud se přeci jen rozhodnete očkovat proti vzteklině a dojde k pokousání, do nemocnice na přeočkování musíte stejně. Případné očkování je vhodné zvážit alespoň půl roku před cestou, abyste celý proces (několik dávek u žloutenky a vztekliny) stihli absolvovat.

Víza

Vietnam bohužel nemá s Českou republikou uzavřený bezvízový styk. Před cestou je tedy třeba toto zařídit a promyslet jak dlouho budete chtít v této zemi zůstat. Existuje několik variant: měsíční, nebo tříměsíční a jednovstupové či vícevstupové vízum. Jednovstupové měsíční si vyřídíte online (E-visa), nebo po příletu a stojí 25$. Pro jednovstupové tříměsíční si musíte u nějaké vietnamské agentury online požádat o schvalovací dopis, který přivezte sebou na letiště a před vstupem do země jen předložíte patřičným úředníkům a na základě toho dostanete vízum. Cena je 10-40$ za schvalovací dopis a 25$ za samotné vízum, což zaplatíte přímo na letišti ve Vietnamu. Vícevstupové vízum na měsíc, nebo na 3 měsíce stojí 50$.

Doprava

Doprava ve Vietnamu je jedním slovem šílená. Evropanovi, který nikdy nezažil dopravu v Asii, se bude zdát všechno zmatené, velice nebezpečné a bez jakéhokoli řádu a pravidel. Ale není tomu úplně tak. Doprava sice působí chaoticky, ale má svůj řád. Jezdí se zde pomalu, což umožňuje se vždy přizpůsobit situaci – zabrzdit, předjet, nebo objet ze všech možných stran. Místní si dovolí jezdit v protisměru, dokonce i na dálnici, otáčí se uprostřed silnice, předjíždějí se v zatáčce, odbočují bez rozhlédnutí a tak dále. Vietnamci neřídí podle pravidel, ale podle citu a jistých zvyklostí, všichni musí být neustále ve střehu, protože se na silnici neustále něco děje. Je nemyslitelné, že by za volantem někdo samou nudou třeba usnul. O rozptýlení za volantem se postarají ostatní řidiči aut a kamionů, motorky, dobytek, neustále přebíhající slepice, psi, díry v silnici, náhlé změny povrchu cest a místní zemědělci, kteří na silnici suší to, co je třeba. Jakmile si na toto všechno zvyknete, bude se vám pohybovat v této dopravě celkem dobře. Důležité je troubit, aby o vás všichni kolem věděli a počítali s vámi.

Přecházení silnice je ze začátku celkem oříšek. Musíte se pohybovat pomalu, ale jistě a plynule. Nečekejte, že vám někdo zastaví (ani na většině přechodech), prostě opatrně vstupte do silnice a běžte. Určitě se vám podaří najít malou uličku mezi jedoucími auty a motorkami. Pokud jim dáte na vědomí, že jdete a nebudete sekaně zastavovat, budou vás objíždět. Místní doprava je také o důvěře. Věřte, že vás motorkáři už z dálky vidí a mají v plánu, z jaké strany vás objedou.

Velmi často uslyšíte všechny dopravní prostředky troubit. Troubí z několika důvodů. Když předjíždí, když se otáčí, když jede v protisměru, když se mu něco nelíbí, při vjíždění do zatáčky, když zdraví, taxi – oznamuje, že je volný.  Pokud budete řídit, musíte taky troubit ať všichni vědí, že jedete.

Vlak

Cestování vlakem je nenáročné, ale ne moc pohodlné. Můžete si koupit jízdenku do jedné ze tří tříd, kde naleznete třeba dřevěné sedačky, nebo měkké lehátkové vozy. Ani jeden způsob není ideální. Vlak jede pomalu, nejezdí všude, není příliš pohodlný, nebo je drahý. Existují zde i velice luxusní vlaky, ale cena je neúměrná.

Autobus

Asi nejrozšířenější druh hromadné dopravy ať už na krátké, nebo dlouhé vzdálenosti je autobus. Můžete využít klasických sedačkových autobusů, nebo, v Evropě zakázaných, spacích autobusů, které jsou zde běžnou záležitostí.

Na delší vzdálenosti jsou autobusy levným způsobem dopravy. Večer si lehnete do autobusu na lehátko a ráno se probudíte v destinaci. Rychlost je přibližně 50 km/h. Například cesta Hanoi – Hue je dlouhá cca 670 km a trvá kolem 14ti hodin. Záleží na dopravci. Jelikož přepravu zajišťují různé společnosti, můžete si vybírat. Lišit se mohou cenou, kvalitou, místem výstupu a nástupu, dobou jízdy. To vše se vyplatí zjistit předem. Čas jízdy je orientační, záleží na dopravě, na množství cestujících nastupujících cestou, počtu zajížděk atd. Výhodou těchto lůžkových autobusů je, že jezdí v noci a vy tak neztratíte den na cestě a ještě ušetříte za nocleh.

V každém autobuse si při vstupu musíte sundat boty, které vám dají do pytlíku. Také dostanete přikrývku, která se v noci hodí. Někdy připraví na zastávce box s pantoflemi a vy si nemusíte brát svoje boty, když jdete na záchod, nebo na jídlo do bufetu. Autobusy mají většinou i WiFi. Kvalitnější autobusy mají závěsy, USB zástrčku, televizi a dostanete i vodu. Můžou se hodit sluchátka, nebo nějaká zábava na cestu.

Městské autobusy jsou levným způsobem dopravy ve městě. Cesta trvá dlouho, ale stojí pár korun (7 000 VND v Hanoii, mimo cesty z a na letiště, 5 000 VND v Saigonu). Cena je jednotná bez ohledu na to, kam jedete. Komplikovanější bývá najít zastávku, nebo konkrétní autobus. Hodně pomůžou Google mapy, které ukazují správně místo a obvykle i číslo autobusu, nebo nástupiště.

Motorka

Motorka je ve Vietnamu nejvíce používaný dopravní prostředek. Nevěřili byste, k čemu všemu se dá motorka využít a co na ní lze přepravit. Od rodiny (2 dospělí a 3 děti), přes prasata, kozy, slepice, až k pytlům s rýží, cementu atd. Vietnamci si dokonce přestavují motorku na nákladní motorku, aby uvezli například cihly na nový dům. Motorku hravě předělají na pojízdný obchod, nebo bufet, dokonce si za motorky zapřahají i doma vyrobené valníky s nákladem. Právě z těchto důvodů je jízda na motorce v noci ve Vietnamu nebezpečná. Spousta motorek ani světla nemá, jezdí v protisměru, nebo jsou neočekávaně naložené vším možným. Svítí jako motorka, ale rozměry vozidla spíš odpovídají autu.

Jízda ve městech je očistec i pro zkušeného řidiče. Motorky jezdí snad ve všech směrech a doprava je zde velice hustá. Pokud můžete, vyhněte se minimálně řízení v Hanoji a Saigonu.

Půjčení motorky:

Existují části Vietnamu, kde to bez tohoto dopravního prostředku nezvládnete. V turistických městech si můžete pronajmout skútr, či poloautomatickou motorku, což je skvělá možnost jak prozkoumat okolí. Částky se pohybují kolem 150 000 VND na den, pokud ji vrátíte na stejném místě. Pokud ne, platíte kolem 350 000 VND za jednu cestu s tím, že vám vaše zavazadla přivezou do cíle. Servis a veškeré opravy motorky jsou hrazeny obvykle společností, která vám motorku půjčí (mimo píchnuté pneumatiky).

Pokud se rozhodnete na motorce projet větší oblast, například hory na severu, můžete si motorku půjčit i na delší dobu (třeba měsíc). Ceny se pak pohybují u jednotlivých společností různě. Motorku si můžete takto půjčit v Hanoji, nebo přímo v horách v Ha Giang (tak se vyhnete hanojské dopravě).

• Jestli dostanete modrou kartu (blue card = doklady od motorky).
• Jestli neteče olej z motoru (motor od oleje).
• Jak startuje (Chytne hned, nebo to trvá? Pokud má menší problémy, se startováním, po nějaké době možná přestane startovat úplně a vy tak skončíte v servisu).
• Jestli vydrží běžet na volnoběh a nechcípá.
• Pokud je to možné, nechte si ukázat svíčku, jestli není černá mezi póly (musí se rozšroubovat – jednoduchý a levný úkon).
• Postavte motorku na stojan a roztoče přední kolo, nesmí být osma (kolo se musí točit rovně), jinak je většinou bouraná.
• Zkuste zatlačit na řidítka plnou vahou. Měli byste cítit odpor a mělo by vás to vrátit zpět, jinak jsou špatné tlumiče. Stejně tak zadní tlumiče je třeba zkontrolovat.
• Důležité je také zkontrolovat světla (přední, zadní a nezapomeňte na brzdové světlo). Pokud světla nefungují nemusí to znamenat jen prasklou žárovku, ale rozsáhlejší opravu. Silnice v horách osvětlené nejsou a bez světel se zde neobejdete.
• Klakson musí fungovat také perfektně. Až vás kamion začne vytlačovat ze silnice je to jediná možnost, jak dát o sobě vědět.
• Projeďte ji, zkuste všechny převody a vytočit do vysokých otáček, nesmí škubat ani chcípat.
• Můžete také kouknout jestli funguje tachometr, ale ten není ve Vietnamu nějak stěžejní. Rychle se zde totiž jezdit moc nedá.

Policie

Pokud řídíte ve Vietnamu motorku, činíte tak pravděpodobně nelegálně. Vietnamská policie uznává pouze vietnamský řidičák, který není pro cizince úplně jednoduché získat. Většina lidí tak volí variantu mezinárodní řidičský průkaz + úplatky. Oficiálně by ale od roku 2015 měl být mezinárodní řidičský průkaz uznáván, práva se tady ale nedovoláte, policie se jen tak tučných úplatků nevzdá. Vždy si najde něco, proč vám dát pokutu. Často po vás chtějí peníze za řízení bez řidičského průkazu, popřípadě za rychlou jízdu, či jakýkoliv jiný vymyšlený přestupek. Chtějí částky v řádech několika milionů VND. Můžete se tomu vyhnout pokud jim řeknete, že dle zákona musí uznávat mezinárodní řidičský průkaz a že nemají důkaz o přestupku. Záleží ovšem na koho zrovna narazíte.