Co sbalit na Srí Lanku

Samostatný balicí seznam tu není, ale objevují se monzuny, komáři, chrámy, přelidněná doprava, jednoduché ubytování a pralesní treky. Checklist proto vychází jen z těchto doložených situací.

Kdy jet

Na Srí Lanku přicházejí pravidelné monzuny, které s sebou přináší vydatné deště, vítr a moře rozbouřené mnohdy tak, že je nebezpečné se koupat. Monzunové období se na různých částech ostrova střídá a jednotlivá pobřeží mají sezónu v jinou roční dobu. Na jižní a jihozápadní pobřeží přichází monzun od května do srpna. V toto období je tedy vhodné navštívit spíš východní pobřeží a sever, kam monzun přichází v říjnu a trvá do ledna. Nejvhodnější doba pro návštěvu Srí Lanky je konec ledna až březen. Naopak nevhodná doba je květen, kdy na ostrově mohutně i několik dní prší a přicházejí záplavy, zároveň je trochu nevyzpytatelné počasí v říjnu a listopadu, kdy může pršet skoro kdekoli.

Očkování

Pro cestu na Srí Lanku není povinné žádné očkování. Nicméně se doporučuje očkování proti žloutence A a B, břišnímu tyfu a zvláště vzteklině jelikož riziko, že vás něco pokouše je poměrně vysoké. Vhodný je kvalitní repelent proti tropickým komárům.

Ubytování

Pokud se spokojíte s prostým ubytováním, nemělo by stát příliš mnoho. To nejlevnější bývá za zhruba 100-200 Kč za noc. Bydlet lze i za tisíce v hotelech. Většina ubytování (i těch levných) má automaticky nad postelí síť proti komárům, což je většinou podstatná věc, která vám zajistí klidný spánek. Pokud na pokoji není, je vhodné se na ni zeptat. Ubytováni není třeba zajišťovat s velkým předstihem dopředu, hlavně v turistických oblastech. Buď je možné ho přes vyhledávače (např. booking.com) najít třeba jen pár hodin dopředu, nebo prostě dorazit do města, zeptat se na ubytování a místní, či tuktukáři vám ho velice ochotně zajistí. Nezapomeňte smlouvat!

Doprava

Jako i v jiných asijských zemích je i na Srí Lance doprava dosti chaotická, hlučná a často bez pravidel. Na silnici jezdí snad vše, co má kola. Všichni troubí, předjíždějí se natolik, že ne vždy je jasné, po jaké straně se zde vlastně jezdí. Oficiálně po levé. Nevýhodou je, že ostrov je relativně zalidněný a auto je luxus, který si málokdo může dovolit. Drtivá většina lidí tedy cestuje vlaky, autobusy a samozřejmě tuk tuky. Je nutné tedy počítat skoro s neustálou přelidněností všech dopravních prostředků.

Vlak

Nejlevnějším dopravním prostředkem je vlak, který vás vyjde opravdu na pár korun, pokud budete cestovat 3. třídou. Například cesta z Colomba do Trincomalee dlouhá asi 270 km vás vyjde zhruba na 35 Kč. Cena je často vykoupena časem, který na cestě strávíte, jelikož tato cesta trvá asi 8 hodin. Za druhou a první třídu si relativně připlatíte a cenou se tak můžete dostat i na klasické evropské ceny. Příplatkem za 1. třídu si zajistíte více osobního prostoru a pohodlí. Záleží ale na vytíženosti trasy, někdy naleznete místo na sezení i ve 3. třídě bez problému, jindy si nesednete, někdy můžete být rádi, že se vůbec vejdete do vlaku a skončíte na nástupních schodech s nohama ven z vlaku (dveře se během jízdy nezavírají). To je ve skutečnosti jedinečný zážitek, jen je potřeba dávat pozor a při příjezdu k nástupišti zvedat nohy. Místní lokomotivy nejsou příliš ekologické, pokud máte na výběr, nevolte první vagony. Okna jsou otevřená a všechen kouř jde dovnitř. Toalety (pokud tak lze nazývat díru v zemi) bývají ve vlaku, ale nic příjemného to není. Ve starších vlacích vám při noční přepravě cestu mohou znepříjemnit švábi, kteří ve vlaku bydlí a v noci vylézají. Lidé v celém vagónu se pak baví tím, že zašlapávají náhodně pobíhající šváby. Z vlaku si během dne můžete prohlídnout krásnou přírodu a díky jeho pomalé jízdě, si ji opravdu vychutnat. Vyhledávané cesty vlakem jsou zejména v oblasti Elly. Příjemná je i cesta vlakem z Colomba na jih podél západního pobřeží.

Autobus

Autobusy jsou o něco dražší než vlak, ale stále výhodné, navíc se s nimi dostanete skoro všude a vždy. Opravdu velkou výhodou je, že autobusy jezdí i v noci v rušnějších oblastech téměř nonstop. Velkou nevýhodou je, že zde neexistují žádné jízdní řády, prostě přijdete na zastávku (často jen jakási cedule, občas i s úkrytem, někdy vůbec nic) a čekáte. Když přijede autobus a po tom, co mu dáte znamení zastaví, zakřičíte na výběrčího kam jedete a on už vám řekne, jestli s ním, nebo až s tím dalším. Zastávku není třeba ani vyhledávat a na autobus stačí zamávat kdekoli, když vás zrovna míjí. Dveře autobusu zůstávají otevřené, takže někdy autobus jen zpomalí a lidé naskakují a vyskakují za jízdy. Jak poznáte, kde vystoupit? Buď vám poradí řidič, či výběrčí (na jejich angličtinu ovšem není velký spoleh), nebo je ideální cestu sledovat na mapě v telefonu. Je třeba si dát pozor na cenu, v turistických oblastech si mohou naúčtovat i několikanásobek jízdného na základě barvy pleti.

Kultura

Na Srí Lance žijí zejména 2 národy. Tamilové a Sinhálci. Oba národy mají odlišný jazyk (tamilština a sinhálština), odlišné písmo i řeč. Ani jedno písmo nepřečtete, ale nápisy občas bývají latinkou. Navzájem se národy většinou příliš nemusí, jelikož zde před pár lety byla mezi nimi válka a docházelo k zabíjení lidí přímo na ulici tamilskými teroristy. Odlišné je i náboženství. Tamilové uznávají hinduismus. Jejich kláštery snadno poznáte podle velké pestrosti, barevnosti, soch hinduistických bohů a častých rituálů, které vám ne vždy dávají smysl.

Sinhálci jsou buddhisté. Sochy Buddhy a buddhistické chrámy vonící vonnými tyčinkami jsou něčím, co během návštěvy Srí Lanky nelze vynechat. Při návštěvě chrámu nezapomeňte zahalit ramena a kolena a samozřejmě si sundat boty, které jednoduše umístíte na velkou hromadu žabek u vstupu, spolu s místními. Čím větší a slavnější klášter, tím striktnější pravidla. Vstup by měl být (kromě Kandy a několika výjimek) zdarma. Jelikož Tamilové obývají hlavně sever ostrova a donedávna zde ještě bylo nebezpečno, turistický ruch je zde ještě v plenkách. Většina turistů míří spíš na jih a do vnitra země. V menšině se na ostrově vyskytují i křesťané, nebo muslimové. Takřka každý je zde věřící jelikož automaticky následuje víru svých rodičů.

Fauna

Fauna je na Srí Lance opravdu bohatá, připravte se na to, že se všude něco hýbe. Na pokoji vás s největší pravděpodobností navštíví gekoni, komáři, mravenci, kteří občas natahají do zásuvek tolik písku, že potom nefungují, někdy zavítá i šváb a občas krysa. V ulicích města jsou pak k vidění všude povalující se krávy, které jsou už zvyklé na ruch ulice a živí se zde odpadky.

Naprostou samozřejmostí jsou opice, které jsou snad všudy přítomné. Na opice je třeba si dávat pozor, jejich drzost nezná mezí a pokud vás spatří s jídlem v ruce, téměř určitě po vás skočí a o jídlo se poperou. Není příliš výhodné riskovat pokousání a onemocnění vzteklinou, či další komplikace na cestách. V blízkosti opic tedy není vhodné vytahovat jakékoliv jídlo, nebo s ním třeba jen šustit v batohu. V Dambulle, kde je opic opravdu hodně, skáčou po lidech přinášejících květy nahoru do chrámu, květy jim kradou přímo z ruky a živí se jimi.

Všudypřítomní jsou i psi. Ať už divocí povalující se na ulici živící se odpadky a často v dosti zuboženém stavu, nebo i doma chovaní, kteří ovšem vypadají podobně. Psi u lidských obydlí jsou jen málokdy bezpečně zavřeni za plotem, často pobíhají po ulici a zuřivě na každého štěkají, hlavně v noci. Psí kousnutí opět není vhodné riskovat kvůli vzteklině.

Pozor je potřeba dát i na divoké slony. Bývají agresivní a setkání s nimi vás může stát i život. Vyskytují se hlavně v oblasti Sigiriye, zde místní radí po západu slunce nevycházet mimo město.

V lesích a pralesích se můžete setkat s různými jedovatými hady včetně kobry, s pavouky, nejrůznějším hmyzem, chameleony, varany (ty potkáte i ve městech), barevnými jedovatými žábami a dalšími. Přes den je setkání například s hady spíše výjimečné, většina zvířat ožívá až po západu slunce. Ve vlhkých lesích jsou na zemi i v jezírkách pijavice. Stačí se při chůzi jen na moment zastavit a malá pijavice nepozorovaně napadne vaše nohy. Místní radí chodit do lesa v žabkách (chodí v nich snad úplně všude) aby bylo možné pijavice ihned odstraňovat, pokud máte ponožky v botách, pijavice zalézají pod ponožky a nejsou vidět, jejich kousnutí neucítíte. Terén ovšem nemusí být příliš schůdný v žabkách. Pokud bude sucho nemusíte se pijavic obávat.